Po hodně dlouhé době hlásím, že jsem zase zpět! Moc se omlouvám svým fanouškům a hlavně fanynkám, že jsem se na tak dlouhou dobu umlčel, ale měl jsem děsně moc starostí. Ale nebojte, všechno vám řeknu, co důležitého se stalo :-)
Kde začnu? Přemýšlím, co by vás zajímalo... tak popořadě... v červnu jsem byl zase na klubové výstavě v Mělníku. Tam zase bylo psů! Potkal jsem tam Bodieho a Viktůrka trakůrka. Byli oba moc šikovní! Já teda taky, ale ne tak, jako oni :-) maj to prostě natrénovaný, já radši lítám po lese, takže se na ty výstavy zas tolik nedostanu. Hodnocení mám V2, rCAC, coz ale taky neni vubec spatny ;-) Byl jsem tam jen na jeden den a dobře jsem udělal, protože ten další den celý den pršelo a to chápete, ze by nedělalo dobrotu. Jakmile je trochu vlhko, tak se ty moje kadeře zkroutí a pak mi to vůbec nesluší a jsem z toho outfitu nervozní. A tohle bylo pod širým nebem, takže si umíte představit, jak by mi tam asi bylo. No to prostě ne!
A pak bylo léto! Koupačka, pivíčko, no znáte to :) teda, pivíčko ne, no... ale páníček si třeba dával :) A taky byl čas dovolených a já jsem byl hned na dvou! V Jeseníkách a v Tatrách - zase! Tam jsem se zase vyřádil :-) Před Jeseníkama jsem navíc pomáhal chvíli hlídat skautský tábor. To by byla legrace, kdyby někdy přestalo pršet :-( V Jeseníkách bylo trošku uplakanější počasí, ale ono se to postupně zlepšovalo. Vlastně bylo hodně ošklivě jen první den. Tak jako tak mi to nezabránilo vyráchat se v jakémkoliv potoce, který jsme potkali. Však koukněte tady.
A Tatry? No na ty vzpomínám ještě doteď. Tam já vždycky dostanu do těla. Ale bylo tam nádherně! Navíc jsem tam nebyl jen s páníčkama, ale bylo nás víc a to jsem si užil drbáníčka po náročné tůře. :-) lítal jsem v roklích, jezdil na lanovce a potkal jsem tam kamzíky. Nikdy předtim jsem je neviděl a chtěl jsem se s nima skamarádit, ale oni neeee, oni na mě syčeli, jak kdyby jim ty hory patřily, nebo co :-/ Fotky jsou tady.
Pak už nás čekaly jen menší výlety. Paničce totiž během roku narostlo bříško - asi moc jedla, nebo co. Kolikrát jsem se k ní přitulil a poslouchal, co se to tam děje. Takže velké výlety musely jít stranou, protože už by to neušla. Tak jako tak jsme ale zavítali na koblížkovské slavnosti a dali jsme si sraz se starýma známýma a šli opékat buřtíky do Brdských lesů, jako vloni...
...byli jsme ještě na Mezinárodní výstavě v Českých Budějovicích, kde jsem se zase moc líbil (V1, CAC)...
...a co se nestalo před Vánocema? Věřte, nevěřte, máme nového člena rodiny :-) Taky jsem tomu moc nechtěl věřit, ale už je to tak. Panička jednoho dne přišla bez bříška, zato s takovým malým ukřičeným uzlíčkem v náručí - prej holka.
Pořádně jsem si ji očuchal, ale zjistil jsem, že s ní neni žádná sranda... ona stejně pořád spí, nebo ječí... ani pes se v noci nevyspí. Zlatej klid předtim :-))))))
